MODRÝ GASKONSKÝ BASET
Standard č. 35/24.01.1996/F
Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková
Datum zveřejnění platného standardu: 24.01.1996
Původ: Francie
Použití: honič používaný k lovu se střelnou zbraní, někdy ke štvaní, stejně dobře pracuje sám jako ve smečce.
Klasifikace F.C.I.
Skupina 6 honiči, barváži a plemena příbuzná
Sekce malí honiči s pracovní zkouškou
Krátký výtah z historie: Plemeno se znovu objevilo ke konci 19.století díky nadšení několika lovců ze západní Francie. Celý jeho vývoj probíhal vyváženě, byly kladeny stejné požadavky jak na zlepšování jeho morfologických kvalit, tak na zachování všech specifických loveckých schopností honičů z „Jihozápadu“.
Celkový vzhled: Velmi typický baset, mající všechny znaky velkého plemen, z něhož vzešel, dosti silný, není však nijak lymfatický.
Důležité proporce:
|
výška/délka těla |
okolo 5/8 |
|
výška hrudníku/výšce v kohoutku |
okolo 2/3 |
Použití: má velmi jemný nos. Je aktivní, čilý a vytrvalý, přizpůsobivý ke způsobu lovu, pro nějž je použit. Má výborný znělý hlas; výborně se drží ve smečce.
Povaha: Pes přítulný a veselý, s potřebou pohybu.
Mozkovna: z pohledu zepředu je mírně klenutá, není příliš široká. Týlní hrbol je zřetelný. Při pohledu seshora je zadní část mozkovny oválná. Fronta je plná.
Stop: je málo výrazný.
Obličejová část:
Nos: černý, široký, nozdry dobře otevřené.
Pysky: dost vyvinuté, spadající, překrývající spodní čelist, což dává čenichové partii hranatý tvar. Koutek je dobře viditelný, nikoli však volný (větrný).
Nosní hřbet: Je stejně dlouhý jako mozkovna, mírně vyklenutý.
Čelisti: mají nůžkový skus. Řezáky jsou dobře postavené.
Líce: suché, kůže na nich může tvořit jednu nebo dvě vrásky.
Oči: mají oválný tvar, zdají se hluboko uložené, jsou hnědé. Mají mírný výraz, poněkud smutný.
Uši: jsou to typické uši modrých gaskoňských honičů. Jsou jemné, stáčejí se, jsou zakončené do špičky, a mohou délkou přesahovat konec nosu. Ucho má úzký úpon a je nasazené výrazně pod linií očí.
Krk: je dost dlouhý, mírně klenutý. Má mírný lalok.
Tělo:
Hřbet: dlouhý, pevný.
Bedra: krátká, dobře napojená, někdy klenutá.
Záď: mírně šikmá (spáditá).
Hrudník: Je mohutný, poměrně dlouhý, dosahuje pod úroveň lokte. Hrudní kost je dlouhá, tvoří výrazné předhrudí a dosahuje hodně dozadu.
Žebra: jsou hodně klenutá.
Slabiny: jsou pevné.
Prut: je silný u kořene, nesený šavlovitě, někdy s delšími chlupy na spodní straně (osinatý).V klidu dosahuje přesně k zemi.
Hrudní končetiny:
Celkový pohled: jsou silné, toleruje se, pokud jsou mírně vytočené (plovytočené).
Lopatka: svalnatá, ne hrubá, šikmo uložená.
Lokty: přiléhají k tělu.
Tlapky: nají tvar delšího oválu, prsty jsou suché a sevřené. Polštářky a drápy jsou černé.
Pánevní končetiny:
Celkový pohled: Při pohledu zezadu jsou sedací hrbol, střed stehna, hlezenní kloub, nadprstí a tlapka v jedné ose.
Stehno: dlouhé a svalnaté.
Hlezno: široké, mírně úhlené, dost nízko u země.
Záprstí: krátké a silné.
Pohyb: pravidelný a dosti lehký.
Kůže: není příliš jemná, je pružná. Je černá nebo silně mramorovaná černými skvrnami, nikdy čistě bílá. Viditelné sliznice jsou černě pigmentované.
Zevnějšek:
Srst: krátká, dost tvrdá, dobře pokrývající kůži.
Zbarvení: černé a bílé chlupy jsou celkově promíšené (bělouš), což psu dává břidlicově modrý odstín; Jsou povoleny i černé plotny většího či menšího rozsahu. Dvě černé plotny (maska) jsou vždy umístěny po obou stranách hlavy, pokrývají uši, jsou rozloženy okolo očí a končí na lících; na temeni mozkovny se nespojují, jsou rozděleny bílou lysinou, v jejímž středu se často nachází malá černá skvrna, typická pro plemeno; dva znaky pálení více či méně výrazného jsou umístěny nad očima (čtyřočák); pálení se nachází také na lících, pyskách, vnitřní straně uší, na končetinách a u kořene ocasu.
Výška v kohoutku: od 34 do 38 cm.
Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Vylučující vady:
- netypický jedinec
- přehnaně dlouhý rámec
- vybočené hrudní končetiny
- deformovaná žebra
- světlé oko
- chybný skus (předkus, podkus)
- těžké anatomické deformace
- invalidní postižení
- jedinec bázlivý nebo agresivní
- jiné zbarvení, než jaké uvádí standard
Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Zdroj štandardu: Basset klub ČR