BASSET ARTÉSIEN NORMAND

ARTÉZSKO-NORMANDSKÝ BASET

Standard F.C.I. č. 34 / 22.10.1992 / F

Původ: Francie

Použití:

Pes, vhodný k lovům (štvaním) drobné srstnaté zvěře, používaný k lovu se střelnou zbraní. Loví stejně dobře samostatně, jako ve smečce, pracuje hlasitě. Jeho krátké nohy mu umožňují pronikat velmi hustou vegetací, kam se velký pes nedostane a vyhání odsud zvěř, která se tam ukrývá. Je to specialista na lov králíků, ale může stejně dobře pracovat i na zajíci či srnčí zvěři. Hledá a mrštně proniká s velkou jistotou terénem, jeho způsob práce není rychlý, ale je razantní a přesný.

Klasifikace F.C.I.:

Skupina 6     honiči, barváři a plemena pŕíbuzná

Sekce 1.3     malí honiči s pracovní zkouškou 

Krátký výtah z historie:

Řízený chov francouzského krátkosrstého baseta začal v období okolo roku 1870. Z basetů, kteří měli společný původ, vyšlechtil pan Coulteulx de Canteleu pracovní typ s rovnými předními končetinami, nazvaný d‘Artois, zatímco pan Louis Lane vytvořil pohlednější typ s vybočenými předními běhy, nazvaný Normand. Bylo ale třeba počkat až do roku 1924, než bylo přijato označení „Basset Artésien Normand“ pro plemeno i chovatelský klub. Léon Verrier, který začal řídit klub v roce 1927, ve věku 77 roků, chtěl posílit vlastnosti Normanda v plemeni a v knize standardů honičů z roku 1930, kde obě tyto rasy, Basset d‘Artois a Basset Artésien Normand figurují, nacházíme následující komentář od výše jmenovaného:„Výbor Společnosti pro lov s honiči rozhoduje a poznamenává, že Basset Artésien Normand může být pouze jednou z přechodných etap (forem) typu Normand beze stop typu Artois.“

Celkový vzhled:

Je to pes dlouhého formátu vzhledem ke svojí výšce, dobře stavěný, kompaktní, jeho hlava svou ušlechtilostí připomíná velkého normandského honiče.

Důležité proporce:

Vlastnosti – povaha:

Je to pes s velmi jemným nosem, vytrvalý ve sledování stopy, obdařený báječným hlasem, který umožní svému pánovi potěšit se jeho prací (vedením), aniž by byl nucen vyvinout při jeho sledování přílišnou rychlost; Povaha je přátelská a od přírody velmi milá;

Hlava:

Mozkovna: je střechovitě klenutá, středně široká; Týlní hrbol je zřetelný; celkově musí hlava působit suchým dojmem;

Stop: je patrný, ale nepříliš výrazný;

Část obličejová:

Nos: černý a velký, poněkud vystupující před linii pysků, nozdry jsou dobře otevřené;

Pysky: horní pysk překrývá široce spodní, aniž by však spadal příliš hluboko nebo byl příliš stažený dozadu;

Nosní hřbet: je přibližně stejně dlouhý, jako mozkovna; je mírně klenutý;

Líce: kůže na nich tvoří jednu až dvě vrásky;

Zuby: nůžkový skus; to znamená, že horní řezáky překrývají spodní v úzkém kontaktu a jsou dobře postaveny v dásních;

Oči: oválné, velké, tmavé (v souladu se zbarvením), klidného a vážného pohledu; spojivky spodního víčka mohou být někdy viditelné, ale víčko nesmí být příliš volné;

Uši: jsou nasazené tyk nízko, jak je to jenom možné, nikdy nad linií očí, mají úzký úpon, vývrtkovitě se stáčejí, jsou pružné, velmi dlouhé, dosahující nejméně konce čenichu a dává se přednost jejich zakončení do špičky;

Krk: je dost dlouhý, s nevýrazným lalokem;

Tělo:

Hřbet: je široký a pevný;

Bedra: mírně klenutá;

Kyčle: trochu šikmo uložené, mající mírný sklon směrem k zádi;

Hrudník: je oválného průřezu, dlouhý, hrudní kost je protažená dozadu a vyčnívající dopředu, s mohutným předhrudím; slabiny jsou vyplněné; Linie sternální (hrudní kost) je zřetelně pod úrovní loktů;

Žebra: jsou dlouhá, dosahující hodně dozadu;

Prut: (ocas): spíše dlouhý, silný u kořene, ke špičce se zužuje; v klidu musí dosahovat špičkou těsně nad zem; je nesen šavlovitě, ale nikdy se nepřetáčí nad hřbet a jeho konec nesmí být zakončen štětkou. Z toho důvodu je přísně zakázáno měnit vzhled prutu vystavovaných psů;

Končetiny - Celkový vzhled:

Hrudní končetiny jsou krátké a silné; jsou polovytočené nebo o něco méně než polovytočené; Je důležité, aby zmíněné vytočení bylo zřetelné; několik vrásek kůže, ne však příliš mnoho, na zápěstí je považováno za přednost;

Lopatky: svalnaté a šikmo uložené;

Lokty: dobře přiléhající k tělu;

Tlapky: oválné, mírně delší, prsty dost sevřené a dobře dosedající na zem;

 Pánevní končetiny:

Celkový vzhled: při pohledu zezadu je sedací hrbol, osa stehna, hlezno, nadprstí, i tlapka v jedné ose;

Stehna: jsou dobře formovaná a osvalená;

Hlezna: silná, nízko u země, relativně hodně zaúhlená, takže zadní tlapka se nachází mírně pod psem, když je v klidu; malá kapsa kůže na patní kosti, vytvořená přebytkem kůže, není chybou;

Nadprstí: krátké a silné;

Pohyb: Je vytrvalý, poměrně lehký; je to pes v pohybu mírný; 

Kůže: pružná a jemná; 

Zevnějšek:

Srst: je krátká, hladká, příléhavá, aniž by však byla příliš jemná;

Zbarvení: plavé s černým pláštěm a bílou (trikolorní), nebo plavé a bílé (bikolorní); V prvém případě musí být hlava zbarvená rezavě červeně a zachovávat tmavší kolečka na každé skráni; Plášť (nebo plotny, které se vyskytují v případě strakatosti) je složen z chlupů černých a odstínu zaječího (jezevčího);

Výška a váha: 

Výška v kohoutku: psi i feny v rozmezí od 30 do 36 cm s tolerancí 1 cm mimo uvedené hranice pro vynikající jedince;

Váha:   15 – 20 kg

Vylučující vady

• netypický jedinec
• kohoutková výška neodpovídající standardu
• předkus nebo podkus
• oko příliš světlé
• hrudní kost příliš krátká dozadu, absence předhrudí
• žebra silně deformovaná
• přední nohy celé rovné
• končetiny příliš slabé
• hlava s výraznou příměsí černé srsti
• černé stříkání v bílé příliš husté, dávající jí modrý odstín
• jedinec bázlivý nebo agresivní
• monorchismus nebo kryptorchismus
• vážné anatomické deformace
• viditelné invalidní změny

Poznámka:    Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj štandardu:  Basset klub ČR